» Svatomartinské slavnosti v Mikulově
WREET.cz PŘIHLÁSIT SE REGISTROVAT SE CO JE WREET.CZ NAPSAT ČLÁNEK
Svatomartinské slavnosti v Mikulově
14. Březen, 2016 | Michal | Jídlo a pití

Každoročně se na podzim konají Svatomartinské slavnosti, které se tak jmenují podle svatého Martina, který přijel na bílém koni, přinesl sníh a podělil se s žebrákem o svůj oděv, aby mu nebyla zima. Nebo alespoň tak nějak by to mělo být. Když jsem to slyšel naposledy, byl jsem ještě dítě. Co ale vím jistě je, že během těchto slavností se peče svatomartinská husa s výborným zelím a knedlíkem, a ke které se nehodí nic jiného, než mladé červené víno. 

Právě kvůli této super huse a vínu jsme se s přítelkyní rozhodli, že tento svátek oslavíme v Mikulově, což jě město na Moravě, kde je výborné víno, a tím pádem tam logicky musejí dělat i výborné husy, nebo ne? Jo a taky jsou tady svatomartinské trhy. V Mikulově jsou tyto slavnosti vyhlášené, přítelkyně navíc pročetla asi 10 000 holčičích blogů o tom, jaké to tam je, takže naše očekávání bylo veliké. Dopředu jsme si ještě rezervovali ubytování na booking.com, abychom si mohli dát pořádně do nosu a jet domů až další den.

Přijeli jsme autobusem někdy v dopoledních hodinách. Hned po příjezdu jsme ale zjistili, že jsme to s očekáváním trochu přepískli, jelikož jsme čekali mnoho stánků s jídlem a tradičními výrobky, pitím a vínem. Realita byla ale jiná. Stánky tu sice byli se vším, co jsem vyjmenoval, byly ale jen na Mikulovském náměstí a to pokud znáte, tak víte, že zase tak velké není a stánků tu tedy opravdu moc nebylo. My jsme si tím ale nenechali zkazit náladu a všechno jsme si pořádně prošli (minimálně 2x) a pomalu jsme začínali degustovat víno. K tomu nám na jevišti (rozumějte pár paletách uprostřed náměstí) hrála lidová kapela, střídající se s pro mě neznámým (asi) kočovným divadlem.

Blížil se čas oběda, a tak jsme se rozhodli někam zapadnout a dát si něco pořádného, abychom si žaludek vycvičili na večerní husu. Do oka nám padla hospůdka/restaurace přímo na náměstí v bílém domě zdobeného psaníčky na omítce. Podnik vypadal tradičně a z venku dobře. Při příchodu jsme ale zjistili, že je něco špatně. Zevnitř působil jako pěknej pajzl, hrající si na restauraci. Stoly byly ošoupané, ubrusy zaprané, bar jak z nějaké herny a na stěně kříž. Vypadalo to, jakoby se někdo rozhodl založit restauraci z nábytku, který někde našel, a bylo mu naprosto jedno, jestli se k sobě hodí nebo ne. Navíc nehrála žádná hudba a bylo zde hrobové ticho. Hlad a vůně jídla z kuchyně nám ale nedovolili odejít, takže jsme zůstali, což byla chyba. Já jsem si dal guláš a přítelkyně česnečku. 

Dám vám jednu radu – pokud chcete zjistit, jak v dané restauraci vaří, dejte si česnečku, tak vám to jednoznačně prozradí.

Nebudu to prodlužovat, česnečka byla přesolená a guláš nedochucený, navíc servírka očividně byla nějaká studentka, která to měla jako brigádu a o „servírkování“ vůbec nic neví, takže působila dost zmateně a navíc mi málem odnesla jídlo během toho, co jsem ho ještě jedl. Prostě hrůza. Na jméno podniku si už nevzpomenu, ale je přímo na náměstí a má psaníčkovou omítku. Rozhodně sem nechoďte. 

Najezení jsme se uchýlili k hledání našeho ubytování. Měli jsme rezervovaný pokoj v rodinném penzionu Fontána kousek pod náměstím. Hned po příchodu nás uvítala od pohledu příjemná a přátelská recepční a zavedla nás do opravdu hezkého pokoje s televizí, topením a velkou koupelnou. Navíc nám prozradila, že prodávají i domácí vína, tak jsme si rovnou koupili i dvě flašky. Ubytování v tomto penzionu můžeme jen doporučit, určitě jsme tam nebyli naposled.

Odpoledne jsme opět strávili chozením po náměstí a prohlížením si města. Jak se blížil večer, tak jsme se už pomalu začali poohlížet po nějaké restauraci, kde bychom si dali tolik očekávanou husu. Po zkušenostech z oběda jsme ale nic nechtěli nechat náhodě, a tak jsme se rozhodli použít velmi užitečnou apku Foursquare, která slouží jako sociální síť pro různé podniky = jsou zde recenze restaurací. Nemile nás ale překvapilo, že většina restaurací v Mikulově, které byly na Foursquare, měly špatné hodnocení, nedělaly svatomartinskou husu, nebo byly moc drahé. 

Hledali jsme dlouho a poctivě, ale nakonec jsme naše hledání museli vzdát, protože jsme nic nemohli najít, a tak jsme se rozhodli, že se jen půjdeme projít někam mimo centrum, a když cestou nalezneme příjemně vyhlížející hospůdku nebo restauraci, tak tam už prostě zajdeme a něco si dáme, jelikož jsme měli opravdu hlad. 

Tohle rozhodnutí se rychle ukázalo jako nejlepší za celý den, protože jsme po chvíli za centrem narazili na domácky vyhlížející zapadlou restauraci, která už z dálky vypadala jako správná vesnická a moravská, kde bude určitě pořádná hospodská, kuchyně a víno. Jak vypadala, taková také byla, a dokonce tu měli i svatomartinskou husu! Neváhali jsme a hned jsme si ji objednali s pořádnou porcí vína. Řeknu vám, že jsem lepší husu s vínem neměl! Tuhle restauraci mohu jen doporučit, jmenovala se nejspíš restaurace Víno, v názvu byla trochu matoucí. Totálně jsme se přejedli a tím pádem jsme i úspěšně završili naši výpravu do Mikulova za Svatomartinskými slavnostmi.

Svatomartínská husa v celé své kráse

Restaurace Víno

Celý výlet bych tedy shrnul jako vydařený a příští rok určitě pojedeme zase. Doporučujeme si dát ale pozor na zdejší restaurace a vyzkoušet například aplikaci Foursquare. Sice je v ní jen asi 80% podniků, ale čím víc lidí ji bude používat, tím jich tam bude více a bude jednodušší se pořádně a dobře najíst (restauraci Víno jsem už přidal). Ubytování je zde většinou dobré všude, doporučuji ho hledat na booking.com, kde bývají i akční ceny a recenze jiných hostů. Jediné, na co si dejte pozor, je, abyste neměli přehnaná očekávání, trhy a slavnosti máte projité za chvíli a pak, až na procházky po okolí a po městě, tu není moc co dělat, proto si výlet pořádně naplánujte.

 



Kam dál?

Názor na Windows Mobile po půl roce od přechodu na Android
Tento článek málem ani nevyšel, jelikož mě nějak přešla potřeba ho napsat. Protože jsem vám ho ale v minulém článku slíbil, přemohl jsem se. Jak už název napovídá, sdělím vám zde své dojmy a poznatky z používání Androidu po více než půl roce od přechodu…

Comeback Kings
Byla půlka dubna 2014, když začalo playoff NHL, na které jsem se těšil celou sezonu. Mí oblíbení Los Angeles Kings začali osmifinále proti jejich věčným rivalům San Jose Sharks. Měl jsem ze Žraloků dojem, že to by mohl být snadný soupeř, avšak při sledování prvního…

Running sushi v Brně
S přítelkyní jsme oslavovali naše výročí a rozhodli jsme se, že si zajdeme na večeři a vyzkoušíme running sushi. Nikdy jsem na ničem podobném nebyl, ale podle popisu přítelkyně, která to už zkusila a byla nadšená, jsem pochopil, o co asi půjde a líbilo se…


Processing your request, Please wait....

Tagy:

Komentáře